Šperky, které nosí švédská královna Silvia při Nobelových slavnostech, mají za sebou skutečně neobyčejný příběh. Dnešní článek vás vezme o krok blíže nejen ke třpytu slavných diamantů, ale i k dramatickým chvílím, které královna prožila při nošení svého oblíbeného diadému.
Během letošních Nobelových oslav v roce 2025 vsadila královna Silvia opět na mezinárodní eleganci. Její pudrově růžové šaty pocházejí od známé mnichovské návrhářské dvojice Georg et Arend – a bylo to rozhodnutí, které letos na sociálních sítích rezonovalo i v Praze.
Příběh královnina diadému: Klenot, který přepisoval historii
Na hlavě měla královna svůj ikonický diadém – tzv. Diadém královny Sofie. Tento výrazný klenot vstoupil do švédské královské rodiny spolu s královnou Sofií už v 19. století. Původně šlo pravděpodobně o ozdobný hřeben, který byl na konci 1800 let přetvořen do podoby solfířového diadému, lemovaného diamanty. Nejčastěji ho dnes uvidíte právě na hlavě královny Silvie, ale své chvíle ve světlech reflektorů zažily i princezna Margareta, Kristina, Birgitta a Lilian.
Poprvé se tento diadém – v angličtině známý jako „Nine prong tiara“, česky také brilantový diadém – objevil na Silvii během Nobelových slavností v roce 1976, krátce po její korunovaci na královnu.
A byla to zkušenost, která nebyla vůbec příjemná.
„Je to nádherný diadém. Ale je nesmírně náročné ho nosit. Je těžký, tuhý a musí perfektně sedět na hlavě, jinak se naklání dopředu,“ svěřila se královna v dokumentu o královských špercích.
„Museli jsme s kadeřníkem Björnem Axénem hodně improvizovat, aby diadém držel – vůbec mi neseděl na tvar hlavy. Přichytili jsme ho speciálními sponkami.“
Jenže právě tyto sponky napáchaly více škody než užitku…
„Měla jsem pocit, že omdlím! Večeře byla nekonečně dlouhá, diadém se zdál být každou minutou těžší. Skoro mi pronikal do pokožky hlavy. Bolest byla tak výrazná, že si princ Bertil všiml, že něco není v pořádku a zeptal se, zda jsem v pohodě,“ líčí Silvia.
„Odpověděla jsem, že ano, ale on byl neoblomný a znovu se ptal, co se děje.“
Královna se nakonec svěřila, že za vše může diadém. Princ Bertil navrhl, ať odstraní sponky z vlasů.
„Řekla jsem, že to není možné – vždyť byl všude přímý televizní přenos! Nakonec jsem ale přece jen v nestřežené chvíli sponky sundala.“
Když se královna vrátila domů, objevila nepříjemné překvapení.
„Po sundání diadému jsem v hlavě nahmatala důlek; diadém se mi téměř zařízl do vlasové linie. Bylo to extrémně bolestivé.“
Dnes už je vše jinak – švédská klenotnická společnost W.A. Bolin diadém upravila a prodloužila, takže už není tak předimenzovaný a královně lépe sedí.
„Dnes už se mi nosí pohodlně. Přesto každé nasazení diadému ve mně zvedne vzpomínky na tu první událost. I šperky mají své příběhy – a tento je z těch, na které se nezapomíná.“
Příběh královniných náušnic – slavné růžové topazy
A to není jediná klenotnická rarita z královniny sbírky. Její blyštivé náušnice s růžovými topazy z 19. století patří k nejefektnějším šperkům, které ve sbírce má. Co možná nevíte: jsou ruské provenience! Oblíbila si je už královna Viktorie, které je věnovala její babička Augusta po svatbě s císařem Vilémem I. Německým roku 1829.
Originální sada sestávala z náhrdelníku, brože a kokardy, vše posázené diamanty a růžovými topazy. Náušnice vznikly až později, když je pro princeznu Sibyllu nechal dozdobit dvorní klenotník; přetvořil konce řetízků původního náhrdelníku právě v náušnice.
Jak putovaly dál? Po sňatku jejich dcery Louise s velkovévodou Fridrichem I. z Badenu se doplňky v roce 1856 přestěhovaly do Karlsruhe, a v roce 1923 je švédská královna Viktorie zdědila po své prababičce. Dnes je nosí právě Silvia.
Současná švédská korunní princezna Victoria se k těmto šperkům – alespoň zatím – nechystá. Sama o tom v jednom z pořadů prohlásila:
„Některé šperky prostě patří mámě, ne mně. Ty opravdu výjimečné, královské. Ty si zatím nechávám ujít.“