Tradiční kroj byl v českých zemích přirozenou součástí života už od 17. století. Po dekádách, kdy patřil spíš do vitrín a na slavnosti starších generací, přichází překvapivý comeback — zejména mezi mladými. Na sociálních sítích se čím dál častěji objevují fotky hrdých nositelů pestrých výšivek a ručně tkaných sukní.
V Norsku je samozřejmostí vzít si tradiční kroj nejen na státní svátek 17. května, ale i na maturitu nebo svatbu. U nás dlouho platilo, že kroje oblékají hlavně babičky, krojové soubory nebo účastníci masopustů. Ale právě tento zažitý pohled začínají mladé Češky a Češi převracet naruby a nebát se přiznat ke svým kořenům i mimo folklorní festivaly.
Zásadní roli v tom hrají sociální sítě. Během Velikonoc a krojovaných průvodů se objevují originální kombinace regionálních krojů s moderními doplňky. Na TikToku trenduje #krojchallenge i krátká videa s návody, jak stylově uvázat šátek. V některých krajích — například na Slovácku — je zájem o zapůjčení nebo ušití kroje letos rekordní. Majitelé půjčoven i domy dětí nestíhají šít nové kusy; poptávka mezi mladými je vyšší než kdy dřív.
„Mladí lidé kroje opět objevují. Nejde jen o vzhled – je za tím hledání identity a touha po tradici, která je osobní i ekologická,“ potvrzuje Hana Procházková, vedoucí Slováckého muzea a nadšená popularizátorka lokálních řemesel.
Inspirace ze severu a návrat k udržitelnosti
Podle některých mladých byla inspirací právě norská otevřenost a hrdost na tradici. „Sledovala jsem norské kamarády, jak s radostí nosí kroje. Uvědomila jsem si, že my Češi se nemáme za co stydět — náš kroj je minimálně stejně krásný a má hluboké kořeny,“ říká Nikola Štěpánková, která svůj moravský kroj letos předvedla dokonce na firemní party.
Módní publicistka Alena Bartošová si myslí, že roste i odpor vůči rychlé módě a unifikovaným kolekcím ze zahraničních řetězců. „Kroj má jedinečný příběh. Pro mladé je atraktivní i proto, že se dědí a často v něm najdete ruční práci, kterou byste ve fast fashion hledali marně. Navíc můžete být hrdí na svůj region a rodinné kořeny,” doplňuje Bartošová.
Pokud se chcete pustit do světa krojů sami, zkuste začít malými krůčky — zapůjčte si kroj na svatbu či jiné oslavy, nebo navštivte workshopy, které v Praze, Brně i Olomouci pořádají etnografická muzea. Kdo ví, třeba právě vy objevíte v tradičním kroji nový smysl pro styl a příběh, který budete chtít vyprávět!