Možná jste si toho všimli i při procházkách v centru Prahy, na stezce kolem Labe nebo v beskydských lesích – použitých roušek a respirátorů najdeme v přírodě i dnes opravdu hodně. Pandemie koronaviru přinesla nejen zdravotní a společenské výzvy, ale zároveň vyvolala nový ekologický problém, který nemůžeme přehlížet.
Proč jsou roušky problém, který zůstává na desítky let?
Běžné roušky a respirátory jsou vyrobené z polypropylenu, tedy plastu, který se v přírodě rozkládá neuvěřitelně pomalu – klidně i několik generací. Vezměte si, že jen v roce 2020 jich pouze po českých městech prošly miliony; většina pak skončila v koších, ale řada i mimo legální odpad.
Odpad z ochranných pomůcek není jen vizuální „špína“ – mikroplasty a chemikálie, které se z nich uvolňují, zatěžují půdu, řeky i rybníky, a to dlouhodobě. Není divu, že Češi začali hledat cesty, jak to změnit. Naději teď nabízí tým z Technické univerzity v Liberci, který vyvinul inovativní, biologicky odbouratelný typ roušky.
Liberecký tým vsadil na kyselinu polymléčnou
Nové řešení stojí na materiálu, který rozhodně není české přírodě cizí – kyselina polymléčná (PLA). Tělo ji dokáže odbourávat, stejně tak mikroorganismy v kompostu nebo na skládce. Znají ji i lékaři – z PLA se už roky vyrábějí třeba šicí nitě pro operace.
„Jde o látku, která je nám přirozená. Po použití ji bez obav můžete hodit na kompost a příroda si s ní poradí,“ vysvětluje prof. Petr Louda z Fakulty strojní TUL. Na rozdíl od plastů typu polypropylen zvládne PLA rozpad i za pár měsíců, což je u běžné roušky naprosto nedosažitelné.
- Významný skok: PLA se rozpadá výrazně rychleji, v optimálním prostředí i za pár měsíců.
- Všestranné použití: Materiál umožňuje vyrábět nejen roušky, ale i gumičky a šňůrky bez plastového základu.
- Pohodlné nošení: Nový nanomateriál je velmi prodyšný a zvládá filtraci na úrovni moderních respirátorů.
Ekologie i komfort díky českému know-how
Odborníci z Liberce spojili znalosti z vývoje nanovláken (na TUL vyniká oddělení netkaných textilií) a zkušenosti z lékařského odvětví. Výsledkem je vícevrstvá nanostruktura z PLA, která účinně filtruje, ale přitom umožňuje snadné dýchání bez pocitu „dusna“, což si Češi u klasických roušek často stěžovali.
Šikovné je i to, že technologie výroby umožní v budoucnu masivní rozšíření – nejen v Česku. Protože PLA se už používá i jinde, třeba v ekologických obalech nebo bioplastových lahvích, lze vše spojit do širšího systému udržitelného nakládání s odpady.
Jediná překážka: cena. Ale změna je blízko
Bylo by skvělé, kdyby PLA roušky okamžitě nahradily klasické kusy, ale zatím naráží na vyšší výrobní cenu. Ta je teď zhruba dvojnásobná oproti plastovým respirátorům. Vědci ovšem očekávají, že s rostoucým zájmem výrobců i zákazníků (například škol, nemocnic nebo pražských úřadů) cena rapidně klesne, což ukázaly i zkušenosti z výroby bioplastových lahví v Evropě za posledních pět let.
- Očekává se postupný pokles ceny s rozšířením výroby
- Zisk z recyklace a kompostování může dlouhodobě snížit náklady
- Systém PLA je škálovatelný i pro další využití – ekologická alternativa PET lahví je už ve fázi vývoje
Co můžete udělat vy?
- Vyhazujte použité roušky stále do správného odpadu, nikdy do přírody.
- Podporujte české výrobky s PLA, například i obaly z Drogérie Teta, nebo novinky v e-shopech.
- Když si všimnete vývoje v českých inovacích – sdílejte informace dál. Stačí poslat článek rodině či přátelům.
„Když jsme viděli první snímky plastových ostrovů v oceánech, Česko i Unie rychle zareagovaly zákazem brček. Teď nastal čas přemýšlet i nad ochranou dýchacích cest,“ dodává závěrem prof. Louda. Opravdu, v roce 2025 je načase změnit pohled na roušky v řádu desítek milionů kusů ročně – zejména pokud máme v rukou technologie přímo z české laboratoře.