Nevinně působící hovor, české číslo, normální pozdrav, příjemný a klidný hlas. Jenže právě v tom se skrývá nebezpečí. V roce 2025 už nestačí jen spoléhat na zámek na displeji nebo dvoufaktor v internetovém bankovnictví. Klíčové je včas zachytit malé signály, že vás někdo zkouší zmanipulovat.

Představte si to: zazvoní vám telefon, začátek připomíná běžnou konverzaci, žádná „divoká“ mezinárodní předvolba, číslo třeba z okolí Brna nebo Prahy. Hovor začíná slušně, bez jakéhokoliv tlaku. Ale už ve druhé větě zazní varování: „Dobrý den, volám z vaší banky kvůli nestandardní platbě.“ Jenže během minuty je z běžného hovoru urgentní situace: žádost o kód z SMS, přihlašování do internetového bankovnictví nebo poskytnutí osobních údajů.
To, co patřilo před pár lety hlavně do spamů nebo do e-mailů se špatnou češtinou, se teď stává realitou na kvalitních telefonních linkách – někdy dokonce i ve slušné češtině. Co je horší, podle statistik Policie ČR se každý měsíc v Česku najde několik set obětí telefonních podvodníků – a často jde o lidi, kteří si původně mysleli, že je nic „nemůže nachytat“.
Podvodníci skrývají tvář za česká čísla
Zásadní problém je, že technologie pokročily. Podvodníky už neodhalíte podle toho, že hovor přijde ze zahraničí. Umí si maskovat číslo českou předvolbou tak, že na displeji vypadá stejně jako třeba linka České spořitelny, pošty či O2. Z firemních systémů nejde poznat rozdíl. Místo neobratné češtiny uslyšíte naprosto přesnou imitaci skutečných operátorů nebo bankéřů.
Typický scénář: „Dobrý den, volám z bezpečnostního oddělení vaší banky. Detekovali jsme pokus o podvodnou platbu. Prosím, ověřte svou identitu pomocí kódu, který vám právě posíláme.“ Nejprve není tlak, pak ale přijde „musíte reagovat do tří minut, jinak přijdete o peníze“.

Sám teď hovor z neznámého čísla většinou nepřijímám. Už proto, že i čísla vypadající jako „z vedlejší vesnice“ mohou být falešná. Češi si na to zvykají – a je to nutná změna.
Tři typické podvodné scénáře: Poznáte je?
-
Falešný bankéř:
„Dobrý den, mluvím s panem Novákem? Jsme z bezpečnostního oddělení banky. Zaznamenali jsme podezřelou transakci. Prosím, nadiktujte nám ověřovací kód z SMS.“
-
Hlas „vašeho dítěte“ s pomocí AI:
„Tati/mami, jsem teď v průšvihu. Potřebuji pomoc. Pošlu ti kód, prosím, pošli mi ho co nejdřív.“
-
Falešná policie:
„Zdravím, tady je kriminalista Novák z Policie ČR. Vaše identita byla zneužita v bankovní kauze. Aby nedošlo k převodu vašich prostředků, potřebujeme vaše přihlašovací údaje k bankovnictví.“
Společné znaky? Začíná to důvěryhodně, pokračuje silným tlakem („rychle, teď hned“), a následně vás žádají o přístup do banky nebo jiných citlivých dat. Nahrávky v pozadí (rušné prostředí, údajně policejní stanice) jen dokreslují falešnou věrohodnost.
Praktický návod: Jak poznat, že je to past?
- Chtějí po vás cokoliv, co by mohli zneužít: ověřovací kódy, hesla, rodná čísla, přístup do banky.
- Naléhají na rychlost: „Musíte to udělat okamžitě, jinak se stane problém.“
- Odkazují se na oficiální instituce nebo autority.
- Využívají momentu překvapení – změna hlasu, tónu, stresující informace.
Pravidlo číslo jedna: Skutečné instituce nikdy nechtějí znát vaše kódy ani přístupové údaje po telefonu. Když si nejste jistí – zavěste a sami si přesně ověřte číslo na oficiálních stránkách. Často se hodí i zkušenost sousedů nebo rychlé sdílení v lokálních skupinách na Facebooku (populární hlavně v menších městech jako Tábor nebo Liberec).

Nové generace hackerů se často zaměřují i na mladé – například falešné hovory napodobující hlas influencera z TikToku. Hlavní zbraní je tu rychlost: donutit člověka, aby jednal bez rozmyslu.
Deepfaky a AI: Proč jsou útoky stále přesvědčivější
Možná to zní jako sci-fi, ale dnes se podvodníci běžně dostávají ke krátké nahrávce vašeho hlasu – a s pomocí AI vytvoří jeho kopii. Ta je pak použitá v podvodném hovoru: například „vaše dcera“ prosí o pomoc, i když hlas na telefonu je vytvořený počítačem. Zdokonalení je tak rychlé, že oči a uši už k odhalení nestačí. Ve větších městech už policie běžně řeší případy, kdy oběti skutečně věří, že jim volá někdo blízký.
Další novinka? AI boti, kteří vedou úvodní část rozhovoru, než vás předají skutečnému podvodníkovi. Dokáží získat vaše důvěrné informace ještě dřív, než si všimnete, s kým opravdu mluvíte.
Prevence začíná u vás: Co můžete ihned změnit?
- Nikdy v úvodu hovoru neříkejte „ano“. Podvodník hovor nahrává a vaši odpověď může digitálně sestříhat jako souhlas k platbě nebo smlouvě. Odpovězte napr. „Zde je paní Dvořáková“ nebo se zeptejte: „O co se jedná?“
- Nikdy neposílejte kódy ani hesla po telefonu.
- Ověřte si zpětně jakékoliv „důležité“ volání. Zavolejte sami na oficiální číslo dané instituce.
- Ptejte se okolí: nenechávejte si podezřelé hovory pro sebe. Sdílení zkušenosti ochrání ostatní (a často zabrání řetězové akci podvodníků v regionu).
Dnešní kybernetická bezpečnost je o kritickém myšlení a pevných nervech. Pokud vás překvapí podezřelý hovor, nespěchejte. Klid a ověřování – to je ta nejlepší obrana. A nezapomeňte: i nevinné „Dobrý den“ už v roce 2025 může znamenat začátek velmi propracovaného a lokálně cíleného útoku.
