Představte si, že při běžné rekonstrukci bytu na Vinohradech objevíte ve zdech domu tajnou dutinu. V první chvíli možná čekáte stavební závadu – ale co když vytáhnete balíky starých bankovek zabalených do zažloutlého novinového papíru? Vypadá to na sen každého – koho by nepotěšila vidina rychle nabytého bohatství, zvlášť v době, kdy ceny nemovitostí v Praze trhají rekordy.
Realita je ale často mnohem méně pohádková. Jak už vím i z vlastních zkušeností v oblasti nemovitostí a starožitností, zásadní nález ve zdech většinou znamená spíš problémy než radost. Přináší totiž komplikovaná jednání s úřady, právníky nebo dědici – a někdy i soudní tahanice.
Kde se ukrývají zapomenuté poklady?
V Česku už jsme pár kuriózních příběhů zažili: v chalupách na Vysočině, v činžovních domech na Smíchově, ale také v opuštěných vilách v Sudetech se občas najdou desítky či stovky tisíc korun – nebo i starší měny, například rakousko-uherské koruny či marky.
Podobně jako instalatér z Texasu, jenž při opravě podlahy v kostele Lakewood našel balík hotovosti a šeků, nebo Bob Kitts z Ohia, který v roce 2006 vytáhl ze zdi koupelny neuvěřitelných 182 000 dolarů (odhadovaných dnešními kurzy na téměř 4 miliony korun), přinášejí podobné nálezy více otázek než odpovědí. U nás například v roce 2022 zaujala veřejnost paní z Havlíčkova Brodu, která v domě rodičů objevila bednu s penězi z 50. let minulého století.
- Zdi starých domů a chalup bývají častým místem, kde lidé pro jistotu ukrývali úspory před válkami i měnovými reformami.
- Půdy, podlahy i sklepy často sloužily jako tajné trezory, hlavně za první republiky a po druhé světové válce.
Co dělat, když najdete poklad?
Odpověď není jednoduchá. Podle českého zákona byste měli nález oznámit majiteli nemovitosti a případně policii či obci. Pokud jde o větší sumu, je téměř jisté, že poklad skončí minimálně dočasně v rukou státu – a začne právní kolotoč. K nálezu se navíc mohou přihlásit dědici původního majitele, což je v Česku často skutečný labyrint dokazování.
Zapomeňte tedy na představu, že byste si za „nalezené“ peníze ihned koupili nový byt v Brně nebo zaplatili vytouženou dovolenou u moře. Ve skutečnosti často čekají nálezce dlouhá jednání na úřadech, právní spory a vyjednávání o podíle – a na konci bývá suma, která zůstane, podstatně menší, než se zpočátku zdálo.
Krutá realita: Příběhy z praxe
Bob Kitts, zmíněný americký řemeslník, je výstražným příkladem. Jeho nález hotovosti rychle přilákal dědice původního vlastníka a zapojili se i aktuální majitelé nemovitosti. Soud nakonec rozhodl o rozdělení sumy mezi několik stran – včetně právníků a státu. Jaký byl výsledek? Každému z nich zbyla jen symbolická částka.
Lépe nedopadl ani texaský instalatér – jeho poctivost ocenili pouze malou odměnou, a to až po zásahu veřejnosti a médií. U nás v Česku odměna za nález většinou bývá také jen symbolická, častější je dlouhé čekání a dohady s původními vlastníky či jejich příbuznými.
Poklad není vždy štěstím
Pohled z druhé strany je stejně zajímavý: Lidé, kteří úspory ve zdech schovávali, doufali, že jim zaručí bezpečí v těžkých časech. Pro ty, kdo je objeví dnes, ale znamenají hlavně nejistotu, právní spory – a někdy vůbec žádný zisk. Z nálezu „na horší časy“ se tak stává spíš začátek krušného období.
Pokud se tedy v roce 2025 při rekonstrukci bytu v Letňanech nebo domku na Šumavě setkáte s podobným nálezem, zvažte vše pečlivě. Ať je pro vás inspirací spíš poučení než planá naděje na rychlé bohatství.